Firmy zbouraly zdi v přesvědčení, že blízkost přinese víc spolupráce a víc nápadů. Výzkumy ale už desítky let ukazují opak. Práce v open space a skupinový brainstorming často berou právě to, z čeho kvalitní nápady vznikají: klid a čas o samotě.
Hluk, ve kterém se nedá přemýšlet
Otevřená kancelář, kolem hluk, kolegové „brainstormují“, telefonují, vyprávějí příběhy z víkendu a vy se snažíte vymyslet něco důležitého. Moc se to ale nedaří.
Je vám to povědomé?
Jak vznikl kult skupiny
Před několika desítkami let začaly firmy vidět úspěch ve skupinovém myšlení. Příkladem byla Wikipedie nebo Linux. Skupina se stala synonymem budoucnosti.
Přišel nový trend. Firmy zbouraly zdi a všichni začali v kancelářích pracovat dohromady.
Vznikl kulturní a firemní směr, který povyšuje týmovou spolupráci a skupinové myšlení nad individuální kreativitu a práci o samotě. Poselství znělo: „Budeme všichni blíž u sebe, budeme víc spolupracovat, budeme víc inovovat.“
Cena za to je ale obrovská. Ztráta soukromí, koncentrace, klidu i myšlenky.
Nejdřív samota, pak tým
Zapomnělo se na to podstatné. Linus Torvalds začal psát Linux sám. Steve Wozniak navrhoval první počítač Apple po večerech, sám. Mozart, Beethoven i Bach strávili nespočet hodin o samotě nad svou hudbou.
Jednotlivci nejdřív tvořili sami. Teprve potom se spojili.
Co ukázal výzkum už v roce 1963
Výsledky výzkumu, který v roce 1963 provedl psycholog Marvin Dunnette, jsou celkem překvapivé:
- Jednotlivci pracující sami přinesli víc nápadů a také víc kvalitních nápadů.
- Skupiny byly méně produktivní a měly tendenci se semknout kolem jedné nebo dvou dominantních myšlenek.
- Výzkum byl později zopakován v desítkách dalších studií, všechny s podobnými výsledky.
Proč brainstorming ve skupinách selhává
- Sociální lenost. Lidé ve skupině pracují méně intenzivně, protože spoléhají, že práci udělají ostatní. Jakmile se někdo vyjádří, ostatní se chytí jeho nápadu místo toho, aby přišli s vlastním.
- Strach z hodnocení. Lidé se obávají, že je ostatní budou posuzovat nebo kritizovat, a tak své skutečné nápady neříkají.
- Skupinové myšlení. Skupina má tendenci souznít s dominantním členem, i když má špatný nápad.
- Převaha hlasitějších. Nejvíc pozornosti získá ten nejhlasitější v místnosti, bez ohledu na kvalitu jeho nápadu.
Pravidlo 10 000 hodin
Pro zajímavost ještě jedno pravidlo, na které jsem narazil v jedné knize. Říká, že aby se někdo stal v něčem expertem, potřebuje přibližně 10 000 hodin vědomé samostatné praxe.
Sám jsem to neměřil. Ale dobře to ilustruje, kde se mistrovství rodí. Ne v zasedačce, ale v soustředěné práci o samotě.
Co to znamená pro váš růst
Sebepoznání přichází ve chvíli, kdy pochopíte, že samota je váš přirozený rytmus pro nejlepší nápady.
Kvalitní rozhodnutí udělaná z klidu vedou k lepším výsledkům než ta, která vzniknou v hlasitém brainstormingu.
Pokud máte pocit, že v hluku kolem sebe přicházíte o své nejlepší myšlenky, a chcete si najít pracovní rytmus, který vám opravdu sedí, přesně na tom spolu můžeme pracovat.
A jestli vám tenhle způsob uvažování dává smysl, každých 14 dní posílám podobné texty v newsletteru Kompas rozvoje a sebepoznání.
