Zkoušíte bonusy, benefity i pochvaly, ale nálada v týmu se po pár týdnech vrátí tam, kde byla? Možná řešíte něco, co ovlivnit nemůžete. Vaším úkolem totiž není lidi motivovat, ale zjistit, co je motivuje zevnitř.
Věta, kterou slyším čím dál častěji
„Mám v týmu několik frustrovaných lidí a nevím, jak je motivovat.“
Tuhle větu jsem za poslední měsíc slyšel dvakrát. Od dvou různých manažerů. Oba byli zodpovědní, schopní a oba se tvářili, že mají věci pod kontrolou. Ale uvnitř jim to nedávalo spát.
Určitě to znáte. Vidíte, že se někdo z vašeho týmu vytratil. Chodí do práce, plní úkoly, ale chybí v tom jiskra. A vy přemýšlíte, co jste udělali špatně, co byste měli udělat jinak, jak ho „nastartovat“. Večer si to nosíte v hlavě domů.
Pokud jste introvert, často to řešíte sami. Nemáte moc chuť se s někým radit, a tak to v sobě převalujete pořád dokola.
Jarda a bonusy, které nefungovaly
Chci vám říct příběh jednoho manažera. Říkejme mu Jarda.
Jarda vedl tým deseti lidí a každý měsíc zkoušel něco nového. Bonusy, benefity, týmové snídaně, pochvaly na poradách. Ze začátku to fungovalo. Za pár týdnů ale byla nálada stejná jako dřív. A Jarda se cítil čím dál vyčerpanější a bezmocnější.
Jednoho dne za ním přišla kolegyně, kterou považoval za „problémovou“. Řekla mu: „Víte, já nepotřebuju další bonus. Já bych jen chtěla vědět, že moje práce má smysl.“
Jarda si uvědomil, že se jí za celé dva roky nezeptal, proč tu vlastně je.
Řešil něco, na co neměl vliv
Celou dobu totiž řešil věci, které ovlivnit nemohl. Cizí frustraci. Cizí motivaci. Cizí rozhodnutí.
A přitom to jediné, co opravdu ovlivnit mohl, byla jeho vlastní otázka a jeho vlastní ochota naslouchat.
Od té chvíle se v Jardově životě změnilo víc věcí. Přestal si nosit domů problémy, které nejsou jeho. S lidmi začal mluvit individuálně a s opravdovým zájmem. Někteří z týmu ožili. Dva se ukázali jako lidé, kteří by byli šťastnější jinde a Jarda jim to pomohl říct nahlas.
A on sám měl konečně klidnější večery.
Motivovat lidi není váš úkol
Vaším úkolem není lidi motivovat. Vaším úkolem je poznat, co je motivuje zevnitř.
Vnější motivace, tedy peníze, odměny nebo tlak, funguje krátkodobě. Účinek vyprchá a vy musíte přidávat další a další.
Vnitřní motivace je u každého jiná a nedá se uhodnout. Dá se zjistit jedině rozhovorem.
Sousedův pes
Jedna metafora. Když sousedův pes štěká celé odpoledne, máte zájem na tom, aby přestal. Ale nemáte to ve své moci.
Můžete souseda v klidu požádat, aby s tím něco udělal. A to je všechno, co ovlivnit můžete. Jestli to soused vyřeší, je na něm.
Stejné je to s lidmi ve vašem týmu. Můžete se zeptat, naslouchat a vytvořit podmínky. Rozhodnutí, co s tím udělají, je jejich.
Otázka k zamyšlení
Víte, proč chodí do práce lidé ve vašem týmu?
(Ne obecně. Každý z nich zvlášť.)
Pokud odpověď neznáte a nevíte, jak takový rozhovor začít, nebo si frustraci svého týmu nosíte domů víc, než je zdravé, přesně na tom spolu můžeme pracovat.
A jestli vám tenhle způsob uvažování dává smysl, každých 14 dní posílám podobné texty v newsletteru Kompas rozvoje a sebepoznání.
